Vyloučené doby jsou například doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba studia po dobu prvních 6 let po dosažení věku 18 let (to platí jen pro období do 31. 12. 2010), doba, po kterou je uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce a podobně. Jsou to zpravidla náhradní doby pojištění.
Pokud vyloučené doby zasahují do rozhodného období, ze kterého se zjišťují výdělky pro výpočet důchodu, musí se z tohoto období vyloučit. To je pro výši důchodu pozitivní, nesníží se totiž průměr výdělků, z nichž se výše důchodu počítá, viz výpočet důchodu.
Pokud jsme se živili jako OSVČ, můžeme požádat, aby doby, např. nemoc, pobírání invalidního důchodu III. stupně aj., které jsou uvedeny v §16 odst. 4 zákona o důchodovém pojištění, byly v daném kalendářním roce považovány za vyloučené. Vyměřovací základ za daný kalendářní rok se tak stanoví v alikvotní výši k počtu dnů sníženému o vyloučenou dobu, ale osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu, jež se počítá ze všech ročních vyměřovacích základů v rozhodném období, budeme mít vyšší než bez vyloučení "slabých" dob.
Výpočet navíc ovlivní i počet dnů v celém rozhodném období a to může pozitivně ovlivnit výši našeho osobního vyměřovacího základu v těch letech, ve kterých máme roční vyměřovací základ výrazně nižší než v letech ostatních. Např. když jsme v daném roce byli 6 měsíců nemocní a náš roční vyměřovací základ je zhruba o polovinu nižší než v letech předchozích a následujících, je vyloučení doby nemoci výhodné.
Aktualizováno 11.02.2023 Našli jste chybu?