Nejprve zjistíme, zda splňujeme podmínky pro řádný starobní důchod - tedy jestli máme důchodový věk a dostatečnou dobu pojištění.
Pokud tedy máme nárok na starobní důchod, můžeme se sami rozhodnout, zda do něj odejdeme nebo ne. Odchod do důchodu je totiž naše právo, ale není to naše povinnost. Pokud chceme, můžeme pracovat třeba do stovky, nemusíme odcházet ze zaměstnání ani končit své podnikání.
Můžeme si posléze sami zvolit termín, od kterého budeme chtít pobírat starobní důchod. To znamená, že pokud se rozhodneme dále pracovat, můžeme pokračovat ve výdělečné činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. "Přesluhováním“ si můžeme dále navyšovat procentní výši důchodu.
Máme-li práci, je pro výši důchodu nejvýhodnější pracovat až do důchodu, protože kromě výše výdělků je důležitá i doba pojištění. Za každý rok doby pojištění se procentní výměra důchodu zvyšuje o 1,5 procenta.
Příklad: Pracovali jsme 42 let a 3 roky před důchodem přestaneme pracovat a budeme brát předdůchod nebo půjdeme do předčasného důchodu. Procentní výměra bude 63 % z výpočtového základu, t.j. 42 let x 1,5 %. --- Kdybychom ale pracovali až do důchodového věku, procentní výměra by činila 67,5 % = 45 let x 1,5 %, a náš starobní důchod by tak byl podstatně vyšší.
Pokud ztratíme zaměstnání dříve, než máme nárok na řádný starobní důchod, požádáme nejprve o podporu v nezaměstnanosti na 11 měsíců (doba se započítá do důchodu), pak požádáme o sociální dávky. Předčasný důchod raději odložíme, aby se příliš nekrátil.
Pokud ještě nemáme nárok na řádný starobní důchod a nechceme zanechat zaměstnání, nebudeme žádat o předčasný důchod, protože bychom v zaměstnání nemohli pokračovat - viz Předčasný důchod a přivýdělek.
Pokud jsme OSVČ a máme zisk větší než zhruba 60 tisíc ročně (přesně viz Sociální pojištění OSVČ a nízký zisk), nemůžeme zároveň podnikat a brát předčasný důchod. Musíme si počkat na řádný důchod. Pokud však můžeme z podnikání vykazovat zisk nižší, můžeme požádat o předčasný důchod a jako OSVČ pokračovat.
Máme-li už nárok na důchod a máme práci, ve které můžeme pokračovat, rozhodneme se, zda budeme pobírat celý důchod, půl důchodu nebo pobírání důchodu ještě odložíme. Podle toho, jak se rozhodneme, se nám díky práci zvýší důchod více či méně.
Naše doba pojištění děleno 365 by neměla poskytovat příliš velký zbytek při dělení. Když například máme dobu pojištění 42 let 350 dnů, je lépe odejít do důchodu o 15 dnů později, abychom nepřišli o celý odpracovaný rok.
Aktualizováno 1.08.2019 Vytisknout Našli jste chybu?