Na sirotčí důchod má nárok nezaopatřené dítě, kterému zemřel jeho rodič, osvojitel/ka nebo člověk, který se o dítě staral (např. opatrovník, pěstoun) a který pobíral starobní nebo invalidní důchod nebo ke dni úmrtí splňoval podmínku pro nárok na starobní nebo invalidní důchod.
Nárok na sirotčí důchod má dítě po každém z rodičů.
Základní výměra sirotčího důchodu je stejná jako u starobního důchodu.
Procentní výměra je 40 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti, nebo 40 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod. Blíže viz § 53 zákona 155/1995 o důchodovém pojištění.
Podle § 20 zákona 155/1995 je dítě nezaopatřené až do skončení povinné školní docházky, a dále, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání. Nejdéle do 26. roku věku.
Dítě, které pobírá invalidní důchod pro třetí stupeň invalidity, se nepovažuje za nezaopatřené dítě a jeho nárok na sirotčí důchod zaniká.
Pokud je dítě nezletilé, uplatňuje žádost o sirotčí důchod žijící rodič nebo opatrovník dítěte. Zletilé dítě uplatní žádost samo.
Žádost se sepíše na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení.
K žádosti o sirotčí důchod je třeba přiložit doklady zemřelého:
Pokud zemřelý/á ještě nepobíral/a starobní nebo invalidní důchod, je třeba předložit i doklady, které se přikládají pro žádost o starobní či invalidní důchod.
Aktualizováno 12.05.2014 Našli jste chybu?